|
|
Komparace využívání nástrojů Evropské centrální banky během ekonomických krizí
Harviščák, Erik
Diplomová práce komparuje využívání nástrojů měnové politiky Evropské centrální banky v průběhu ekonomických krizí. Konkrétně se jedná o komparaci reakce na ekonomickou krizi způsobenou pádem na finančních trzích z roku 2008 a ekonomickou krizi ve spojitosti s propuknutím koronavirové pandemie v roce 2020. Od založení Evropské centrální banky roku 1998 se jedná o dva nejznatelnější šoky z hlediska ekonomického vývoje. V práci je analyzován vývoj využívaných nástrojů měnové politiky v období krize na základě dostupné literatury. Na základě těchto nástrojů jsou analyzovány a komparovány ukazatele pro státy eurozóny, jež reflektují využívané nástroje měnové politiky. Jedná se o ukazatele klíčové úrokové sazby, mezibankovní úrokové sazby a úrokové sazby pro domácnosti a podniky. Dále indikátor aktivních úvěrů v eurozóně a kvantitativního uvolňování. Společně s uvedenými indikátory jsou v práci analyzovány národohospodářské ukazatele, včetně vývoje cenové hladiny a cen na akciových trzích. Především ukazatele úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování potvrzují odlišnou reakci Evropské centrální banky na komparované krize. V průběhu první krize docházelo především k orientaci na navyšování úrokových sazeb, vzhledem k narůstající cenové hladině. Naproti tomu v průběhu pandemie byly poskytnuty rekordně vysoké prostředky skrze programy kvantitativního uvolňování pro stimulaci ekonomického růstu.
|
|
|
PPI and CPI: What is the relationship?
Červený, David ; Polák, Petr (vedoucí práce) ; Havránek, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi indexem cen výrobců a indexem spotřebitelských cen v České republice a v eurozóně. Základní metodou použitou v této práci je Grangerův test kauzality. Grangerova kauzalita mezi cenovými indexy je testována v dvourozměrném modelu a také podmíněně na dalších proměnných popisujících vývoj reálného HDP, daného peněžního agregátu a mezd. Nejzřetelnější závěr, který lze z empirických výsledků vyvodit, naznačuje, že PPI je v České republice Grangerovou příčinou CPI a že v eurozóně neexistuje Grangerova kauzalita směřující od CPI k PPI. Tyto výsledky jsou v souladu s konvenční ekonomickou teorií, která předpokládá průchozí efekt ve výrobním řetězci směřující od cen výrobců ke spotřebitelským cenám.
|
|
|
Predikcia inflácie vybranými metódami strojového učenia v krajinách V4
Číriová, Nora
Práce analyzuje přesnost vícekrokové predikce inflace pomocí vybraných metod strojového učení s využitím inflačních faktorů v oblasti zemí Višegradské skupiny. Metody, které byly aplikovány v analýze práce jsou metoda regresních stromů a metoda algoritmů k-nejbližších sousedů. Na základě metody regresních stromů jsme schopni identifikovat faktory, které se nejvýznamněji podíleli na vývoji cenové hladiny. Výstupem analýzy je 8 modelů, jejichž vhodnost a přesnost je diskutována. Výsledky empirické analýzy jsou porovnány s předpoklady, které byly dány před začátkem samotné analýzy. Závěrem je, že metody nejsou vhodné pro vícekrokovou predikci inflace.
|
|
|
Analýza rozdílu harmonizovaného a národního indexu spotřebitelských cen v ČR
Vrabec, Václav ; Vltavská, Kristýna (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Cenové indexy patří mezi nejdůležitější témata hospodářské statistiky. Do problematiky cenových indexů patří také index spotřebitelských cen a harmonizovaný index spotřebitelských cen. Index spotřebitelských cen je součástí nejdůležitějších indikátorů cenového vývoje v České republice. Reprezentativním způsobem odhaduje relativní změny konečných spotřebitelských cen zboží a služeb placených obyvatelstvem. Index spotřebitelských cen za domácnosti celkem je využíván k měření inflace v České republice. Harmonizovaný index spotřebitelských cen vznikl na základě potřeby srovnatelného měření trendů inflace členských států Evropské unie. Cílem práce je nalézt a analyzovat rozdíly mezi národním a harmonizovaným indexem spotřebitelských cen. Rozdíly budou hledány jak v metodikách, tak i ve výsledných hodnotách. Cílem je také poukázat jak se rozdíly vyvíjely v čase, popřípadě nastínit jak se budou oba porovnávané indexy vyvíjet do budoucna a s nimi i jejich rozdíly. Práce se tak ve své finální podobě může stát přehledným a uceleným zdrojem informací o problematice indexů obecně, indexu spotřebitelských cen, harmonizovaném indexu spotřebitelských cen a jejich rozdílech.
|
|
|
Efekty vstupu do eurozóny na inflaci a vnímanou inflaci
Karhanová, Michala ; Maleček, Petr (vedoucí práce) ; Mičúch, Marek (oponent)
Hlavním cílem práce má být zjistit, na příkladu konkrétních zemí EU, jaký měl vstup do eurozóny vliv jednak na skutečnou inflaci měřenou pomocí HICP a jednak na vnímanou inflaci a očekávanou inflaci. V první části práce bude vysvětleno, co pojmy vnímaná a očekávaná inflace znamenají a jakým způsobem jsou měřeny. Dále budou rozebírány důvody, které mohou vést ke vzniku mezi skutečnou a vnímanou inflací. Na příkladu vybraných zemí EU pak budou zkoumány jednotlivé nástroje, které byly používány ke snížení vnímané inflace a k zabránění neoprávněného zdražování při přechodu na novou měnu.
|
host ::
RSS.